Když dojde k poškození míchy, informace o tom, co tělo cítí pod poškozenou oblastí, se nemohou dostat do mozku. Také informace, které mozek vysílá, nemohou projít poškozenou částí míchy ke svalům a ovlivnit jejich pohyb. Čití a vůlí ovládaný pohyb těla pod poraněnou oblastí jsou tedy poškozené. Ve větší či menší míře je také porušená funkce močení a vyprazdňování stolice.
Pokud člověk ztratil čití nebo vůlí ovládané pohyby pod poškozeným segmentem, pak je léze úplná. Pokud nějaká forma čití nebo vůlí ovládané pohyby zůstaly zachovány, pak je léze částečná.
Jaké jsou následky poškození míchy záleží na výši segmentu poranění a na tom, zda-li je poranění úplné nebo částečné. Nejširší důsledky ovlivňuje také mnoho jiných faktorů jako např. věk, osobnost, konstituce těla, pohlaví, rodinné zázemí, sociální postavení, vzdělání a finanční zabezpečení.
TRÁVICÍ TRAKT
Člověk po poškození míchy nemusí cítit potřebu na stolici. Musí se naučit náhradnímu způsobu vyprazdňování. Pokud se novému způsobu nenaučí, může mít neustále potíže se samovolným odchodem stolice, následnými opruzeninami, v důsledku toho mohou vzniknout proleženiny a vzestupná infekce močového měchýře. Člověk po poškození míchy také může trpět zácpou.
U člověka po poškození míchy se může vyvinout jedna z následujících funkčních poruch:
1. Spastická střeva
Pokud má člověk po poškození míchy spasmy v nohou, pak je má obvykle i ve střevech. U spastických střev nejsou poškozené nervy mezi střevem a míchou, ale je poškozená inervace do mozku. Proto mozek není schopen určit, kdy se potřebují střeva vyprázdnit. Když se ampula (esovitá klička tlustého střeva) naplní, stěny se roztáhnou a je dán impuls nervové pleteni ve střevech k pohybu střev a jejich vyprázdnění.
2. Ochablá střeva
Pokud člověk po poškození míchy nemá žádné spasmy v nohou, většinou má ochablá i střeva. U tohoto typu střev je poškozena inervace mezi střevy a míchou a vyprazdňovaní reflex je nevýbavný.
Tento typ střev se naplňuje stolicí a roztahuje do stavu, že už je víc neudrží. Pak stolice odejde, ale tlusté střevo se vyprázdní úplně a zůstane roztažené. Pokud stolice zůstává ve střevě delší dobu, vznikne zácpa.
Jak se vyprazdňovat?
K vyprazdňování střeva je potřeba zaběhlý systém. Někteří lidé po poškození míchy potřebují na stolici každý den. Většinou však chodí obden. Bez ohledu na to, jestli chodí člověk každý den nebo obden, měl by chodit pravidelně ve stejnou denní dobu. Může to trvat několik dnů i týdnů, než se člověk po poškození míchy naučí ovládat stolici. Je třeba jíst zdravou stravu a vypít 3 litry tekutin.
MOČOVÝ MĚCHÝŘ
Člověk s poškozenou míchou nemá pocit nucení na močení. Proto se musí naučit způsob, jak se vyprázdnit. Pokud se nenaučí, jak ovládat močení, bude mu moč unikat nekontrolovaně. Pokud se nenaučí , jak úplně vyprázdnit močový měchýř, bude trpět opakovanými uroinfekcemi. S rehabilitací močového měchýře vám pomohou lékaři, fyzioterapeuté i ergoterapeuté.
Po poškození míchy se může vyvinout jeden ze dvou typů močových měchýřů:
1. Spastický močový měchýř
Pokud má člověk po poškození míchy křeče v nohou, většinou má spastický i močový měchýř. U spastického měchýře nejsou poškozené nervy mezi měchýřem a míchou, ale je porušený přenos vzruchů do mozku. Proto mozek není schopen ovládat vyprazdňování. Když se měchýř naplní, jeho stěny se roztahují, pokud se roztáhnou příliš, způsobí to stah svalstva stěny měchýře. Vzniklý stah způsobí vyprázdnění měchýře.
2. Ochablý močový měchýř
Pokud nemá člověk po poškození míchy křeče v nohou (chabý typ ochrnutí), většinou má ochablý močový měchýř. U tohoto typu močového měchýře je poškozené nervové spojení mezi měchýřem a míchou a reflex měchýře je nevýbavný. Tento typ měchýře se naplňuje močí a roztahuje do maxima. Pak moč vyteče, ale měchýř se nevyprázdní úplně a zůstává roztažen. Pokud zbytek moči zůstává v měchýři delší dobu, vzniká infekce.
Jak vyprazdňovat močový měchýř?
Když je člověk po poškození míchy v období spinálního šoku, používá se k vyprazdňování močového měchýře epicystostomie (cévka zavedená skrz břišní stěnu). U žen je možno zavést permanentní močový katetr. Po několika týdnech se trvalá cévka odstraní a zahájí se intermitentní katetrizace (jednorázové cévkování po určité době).
Aby se zabránilo infekci močového měchýře, musí člověk po poškození míchy vypít denně 3 litry tekutin. Je nutné se vyprazdňovat každé 3–4 hodiny ve dne a každých 6–8 hodin v noci. Je vhodné přestat pít několik hodin před spaním.
DEKUBITY
Proleženina je místo poškození oblasti kůže a měkkých tkání následkem příliš dlouhého sezení nebo ležení ve stejné poloze bez pohybu. Když sedíme nebo ležíme ve stejné poloze delší dobu, přestane se cítit pohodlně. Začneme se pohybovat, abychom pozici změnili. Lidé s míšní lézí ale nemusejí být schopni cítit nepohodlí. Neuvědomí si, že už jsou příliš dlouho v jedné pozici a že je třeba tuto pozici změnit.
Proleženina se může vytvořit již v průběhu několika málo hodin. Obvykle začíná změnou zbarvení kůže, která se může jevit lehce tmavší než normálně. Po odstranění tlaku zůstane ztmavnutí patrné déle než 5 minut. Tmavé místo na kůži se může zdát teplé na dotek. V tomto stádiu je nutné zastavit vývoj proleženiny úplným odstraněním tlaku z tmavého místa. Pokud proleženinu ihned neléčíme, může se v průběhu několika málo dnů proměnit v otevřený puchýř. Tehdy je třeba navštívit lékaře, jelikož se rána musí čistit každý den. Pokud se proleženina neléčí, za další dobu se vytvoří hluboká rána v měkkých tkáních. Tato rána se musí uzavřít chirurgicky a člověk po poranění míchy musí zůstat na lůžku do zhojení s co největším odlehčením postiženého místa a je nutné také dále zabránit vzniku dalších proleženin na ostatních částech těla. Pokud se proleženina vytvoří, může trvat i několik měsíců, než se podaří jí vyléčit. Nezřídka to vyžaduje operační zákrok. Pokud se proleženina infikuje a je nedostatečně léčena, může přivodit i smrt.
Nejlepším způsobem, jak se vyhnout proleženinám je pravidelná změna polohy (odlehčování tlaku). Pokud člověk po poškození míchy nezvládne změnu polohy sám, musí mu někdo pomoci. Kůže musí být prohlédnuta dvakrát denně, jednou ráno a jednou večer před spaním. Ke kontrole části těla, které není možné vidět pouhým okem, se používá zrcátko. Pokud to člověk po poškození míchy nedokáže sám, musí o to někoho požádat.
SPASMY (ZÁŠKUBY ČI KŘEČE OCHRNUTÝCH ČÁSTÍ TĚLA)
Po odeznění spinálního šoku se mohou v ochrnutých částech těla začít objevovat záškuby, chvění nebo křeče při přemístění nebo dotyku. To ale neznamená, že se vracejí vůlí ovládané pohyby. Jsou to pohyby reflexní nebo-li spastické.
Spasmy nastávají, když je pod poraněným segmentem míchy nepoškozená inervace. Inervace je schopná převádět vzruchy z těla do míchy, ale protože je mícha poškozená, už se nedostanou do mozku. Místo toho posílá mícha informace stejnou cestou zpět do svalů a to způsobí záškuby. Tomuto pohybu se říká reflexní, protože není vůlí ovládaný, není tedy volní. Pokud reflexní pohyby trvají kratší dobu v sériích, pak se nazývají spasmy.
Spasmy jsou běžný jev po poškození míchy a jsou častější u lidí s tetraplegií a vysokou paraplegií. Mohou být silnější v prvních 2 letech po poškození míchy a pak být slabší a méně časté. Nikdy ale úplně nezmizí.
OSIFIKACE
Někdy se po poškození míchy mohou ve svalech v okolí velkých kloubů objevit zvápenatěniny. Nazývají se osifikace. Nejčastěji se objevují v okolí kyčlí nebo kolen. Tyto klouby ztrácejí schopnost pohybu, až mohou úplně ztuhnout. Člověk má pak potíže při přemisťování na vozík nebo pro oblékání. Rovněž je obtížné správně sedět na vozíku a mohou vzniknout proleženiny.
Prvním příznakem rostoucí kosti je omezení pohybu v kloubu. Nejpravděpodobněji se to může stát v prvních 4 měsících po poškození míchy.
DÝCHACÍ POTÍŽE
Všichni tetraplegici a někteří lidé s vysokou paraplegií mají problémy s kašlem. Je to proto, že svaly, které pomáhají při vykašlávání, jsou ochrnuté. Kašlat je důležité, plíce se tím čistí od hlenů, které se v plicích vytvářejí. Lidé s těžkostmi při vykašlávání nemohou odstraňovat hleny a mohou onemocnět plicní infekcí. Znakem infekce je vykašlávání žlutých nebo zelených hlenů. Při těchto potížích ihned navštivte lékaře.
Hygiena dýchacích cest
Člověk po poškození míchy se musí na lůžku obracet ze strany na stranu pro odlehčení tlaku. Otáčení také pomáhá udržovat plíce čisté od hlenu. Pokud se začne vytvářet hlen v plicích, zvedněte konec lůžka tak, aby se nohy dostaly nad úroveň hlavy. Pomůže to odhlenění, vykašlávání a vyplivnutí hlenů z plic. Toto polohování se musí provádět 2× denně, po dobu 20 minut. Nejlepší je, když u toho nemocný leží na boku. Pro udržení čistých plic je potřeba dle možnosti dýchat hluboko a pravidelně. Někdy je třeba hlen odsát. V době upoutání na lůžko potřebuje nemocný 1–2 asistenty na odkašlávání.
AUTONOMNÍ DYSREFLEXIE
U tetraplegiků a vysokých paraplegiků se může rozvinout autonomní dysreflexie, která se projevuje prudkými bolestmi hlavy, vysokým krevním tlakem, pocením, třesem, zarudnutím ve tváři a zpomaleným pulsem. Vyvolává to v nich nervozitu a obavy.
Je to nebezpečná situace. Příčina dysreflexie musí být odstraněna co nejrychleji.
Dysreflexie je způsobena drážděním v ochrnuté části těla, která je necitlivá. Dráždění obyčejně trvá dlouhou dobu, než se dysreflexie rozvine. Bolest hlavy a vysoký krevní tlak je způsob, jak reaguje tělo na bolest, kterou necítí. Nejběžnějšími příčinami bolesti jsou plný močový měchýř, infekce močových cest nebo zácpa. Dalšími příčinami mohou být onemocnění ledvin, močové kameny, otlaky a proleženiny, zarostlé nehty, u žen menstruace a těhotenství nebo porod.
VEGETATIVNÍ KOLAPSY
Vegetativní kolapsy jsou pocity závrati nebo slabosti, které jsou běžné u tetraplegiků a paraplegiků s vysokou lézí míšní. Je to způsobeno nedostatečnou cirkulací krve v ochrnutých částech těla. Tyto pocity jsou běžné při posazování nebo postavení se po dlouhém ležení na lůžku. Pocit závrati a slabosti se může vracet i několik dnů za sebou při každém posazení nebo postavení. U někoho mohou tyto stavy přetrvávat i několik měsíců až rok.
