27.07.2015 14:14

Skok po hlavě do vody – vteřina radosti… a zbytek života na vozíku

Tisková zpráva České asociace paraplegiků – CZEPA, Praha 27 7. 2015

 

Desítkám lidí se tradičně během letních měsíců stane při skoku do vody úraz páteře a míchy. Důsledkem je trvalé ochrnutí a život na vozíku.

Česká asociace paraplegiků – CZEPA letos reaguje na tuto alarmující situaci preventivní kampaní BanalFatal!. Filmový spot „Nejsi skokan“ reálně zobrazuje fatální úraz při banálním skoku po hlavě do vody.

 

K úrazu dochází při skoku po hlavě do jakékoliv vody. Nejen neznámé, ale i té, kam se již léta chodíte koupat. Příčinou úrazu je náraz o dno, o předmět, který není pod hladinou vidět, ale i o samotnou hladinu.  Při skocích do vody dochází k poškození míchy v oblasti krční páteře a ochrnutí celého těla (nohou, trupu i rukou). S tím souvisí nejen doživotní pohyb na vozíku, ale i problémy s inkontinencí moči i stolice a u mužů s poruchami sexuálních funkcí. Může dojít také k trvalé poruše dýchaní.

 

Spot Nejsi skokan je možné vidět od 27.7. do 9.8. 2015 na kanálech České televize, která je hlavním mediálním partnerem projektu. Nebo na webových stránkách www.banalfatal.cz.

 

Součástí kampaně jsou také semináře na školách s týmem instruktorů včetně vozíčkářů. Při nich učí žáky jak chránit své tělo, a přitom žít naplno. Kromě protiúrazových spotů jim promítá také reálná videa úrazů lidí, kteří se za různě “banálních situací”, např. v partě při skoku do vody po hlavě, natočili. Tým BanalFatal! v čele s hercem Hynkem Čermákem,  mluví o rizicích i následcích neuváženého jednání. Účastnice semináře na Střední průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích o programu řekla: “Máme ve škole různé prevence, ale tento seminář si budu pamatovat navždycky. Netušila jsem, jak je snadné ochrnout a budu na sebe více opatrná.” CZEPA ráda uskuteční seminář i ve Vaší blízké škole, napište si o něj. Bližší informace na www.banalfatal.cz.

 

“Ačkoli se již prázdniny blíží do své poloviny, aktuálně na spinálních jednotkách v České republice podle našich informací leží výrazně menší počet pacientů s míšním poraněním, vzniklým skokem do vody,” uvedla ředitelka České asociace paraplegiků - CZEPA Alena Jančíková. “Máme z dopadu naší kampaně radost a vyzýváme všechny k opatrnosti a vyvarování se nebezpečným skokům po hlavě do vody”.

 

Skutečné příběhy vozíčkářů ochrnutých po skocích do vody

Martin B. - skok do vody ve 27 letech, 5 let na vozíku.

“Měli jsme s kamarády naplánovanou celodenní túru, zakončenou na Máchově jezeře. Večer jsme popíjeli v kempu a před spaním se šli vykoupat do jezera. A díky své hlouposti a vypitému alkoholu jsem skočil nepovedenou šipku ze břehu v místech, která jsem neznal a kde byl sotva metr vody…”

 

Václav M. - skok do vody v 15 letech, 27 let na vozíku.

 

“Ten rok mi bylo necelých 16 let. Jezdili jsme se koupat k nedalekému jezu. Nebylo to žádné neznámé místo. Skákali jsme z něj den co den. Jednou mi to nevyšlo, ani nevím proč a já narazil hlavou na dno...”

Mirek S. - skok do vody ve 25 letech, 8 let na vozíku.

 

“Po náročném pracovním dnu, sedmnácti hodinách za volantem a lehké dopravní nehodě z důvodu mikrospánku, jsem vyrazil z Prahy kousek za Jindřichův Hradec do jednoho kempu. Přijel jsem v noci, tak jsem spal v autě. Ráno jsem začal chystat známému oslavu padesátých narozenin. Když bylo odpoledne vše připraveno, šel jsem k vodě - dobře to tam znám je to bahňák a je tam max 60 cm vody. Nikdo tam se mnou nebyl a já si osmnáct hodin před úrazem nepamatuji, takže to bylo asi takto: nevyspalý, přehřátý ze slunce a po třech pivech jsem skočil, nejspíš šipku, zaryl do bahna a nevynořil jsem se. Poté si tam šli hrát děti a ty na mě šláply a já se vynořil, děti zavolaly pomoc…”

Petra F. - skok do vody ve 23 letech, 12 let na vozíku.

 

“Roku 2003 jsem se jela s přítelem a kamarády koupat. Byla jsem u té řeky podruhé a viděla jsem, jak tam ostatní lidi skákali. Skákala jsem vždycky po hlavě šipku, tak jsem se přidala. Bohužel při rozběhu na skok mi podjela noha a už jsem nemohla zabrzdit a doskočit dál, bylo tam ze začátku málo vody... Nyní mi je 35let a mám 13ti letého syna.”

Antonín V. - skok do vody v 18ti letech, 15 let na vozíku.

 

“Jednoho dne jsem uspořádal s přáteli rozlučkový večírek, než jsem měl odjíždět do zahraničí. Součástí rozlučky bylo i popíjení alkoholu, hra na kytaru a opékání špekáčků na ohni. V pozdějších hodinách cca tak 01:30 hod. ráno mě napadlo že bychom jsme se mohli jít koupat na místní rybník. Když jsme tam dorazili, tak jsem původně do vody jít ani nechtěl. Seděl na břehu rybníka a pak jsem uviděl kamaráda, jak se rozběhl a skočil do vody. V tu chvíli jako kdyby se ve mě nahromadil adrenalin a odvaha tam skočit taky. Při skoku do vody jsem nějak blbě ohnul hlavu a při nárazu o hladinu jsem si zlomil krční obratel C5 a ochrnul jsem od krku dolů s částečnou hybností horních končetin…”

Michal H. - skok do vody v 21 letech, 24 let na vozíku.

 

“Stalo se to na Vltavě, ve Zvíroticích. Udělal jsem při skoku chybu - prostě neuváženost. V místě bylo jen 80 cm vody.”

Tomáš S. - skok do vody v 15 letech, 19 let na vozíku. 

 

“V 15ti letech se mi obrátil život vzhůru nohama. Byl jsem normální kluk, hrál jsem fotbal. Jednou jsme se šli s kámošem koupat, rybník jsem moc neznal, ale byli jsme domluveni, že přijdou i holky a bude legrace. Holky nepřišly, po pár hodinkách radovánek jsme byli už na cestě zpět od rybníka domů, když jsme holky potkali. Já neposlechl Vláďu, ať jdem raději dom. Při předposledním skoku jsem si odřel břicho o dno, ani to mě neodradilo. Navíc, v tom posledním skoku jsem už věděl, když jsem letěl do vody, že je něco špatně. Vzal jsem to hlavou o dno a zlomil si páteř.”

Lenka Z. N. - skok do vody ve 13 letech, 23 let na vozíku.

 

“Šla jsem s kamarádkou k rybníku (písečáku), kde jsme potkaly kamarády. Blbli jsme, honili se a házeli do vody. Když už byl podvečer, chystala jsem se domů, oblékla a chystala se jít na autobus. Když tu jednoho z kluků ještě napadlo, hodit mě ještě jednou do vody. Nechal mě slíknout kalhoty (abych měla aspoň něco suché) a strčil mě tam. Jak mě strčil, tak jsem skočila šipku a narazila na dno (šipky jsem tam občas skákala, vždy to vyšlo, tentokrát ale ne). Mám zlomený 5. a 6. krční obratel.”

Jiří Č. - skok do vody v 16 letech, 9 let na vozíku.

 

"Bylo mi šestnáct a se třídou jsme byli na školním výletě u rybníku Kalich. Všichni jsme skákali do vody, v atmosféře party nebyl prostor na rozumné přemýšlení. Zlomené krční obratle mi přerušily míchu. Stalo se to v roce 2006, a tak už 9 let sedím na vozíku."

Pavel B. - skok do vody ve 22 letech, 3 roky na vozíku.

 

“Oslavovali jsme po dokončení vzdělání, posilněn alkoholem jsem skočil do bazénu na zahradě...”

 

Česká asociace paraplegiků - CZEPA

Česká asociace paraplegiků - CZEPA je nezisková organizace, která sdružuje vozíčkáře po poranění míchy z celé ČR. Vychází z přesvědčení, že člověk na vozíku může a má právo žít kvalitním a aktivním životem - v rodině, v zaměstnání, s volným časem vyplněným zájmy a koníčky, stejně jako všichni ostatní lidé bez handicapu.  Posláním organizace je

hájit zájmy vozíčkářů po poranění míchy, usilovat o vytvoření podmínek pro jejich plnohodnotný život a pro integraci do většinové společnosti. Více o projektech na stránkách: www.czepa.cz.

 

Kontakt:

Alena Jančíková, jancikova@czepa.cz, tel. 608 124 252  

 

—————

Zpět


Kontakt

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Dygrýnova 816/8
Praha 14 - Černý Most
198 00

Provozní doba:
po - pá: 8:30 - 16:30 hod.


+420 775 980 952