22.04.2014 11:26

Projekt „Nová práce!“ propojuje svět vozíčkářů a neslyšících

Sehnat zajímavou práci není pro člověka s handicapem lehké, ať už se jedná o vozíčkáře nebo neslyšícího. Pro každého sice bariéra spočívá v něčem jiném, ale při přijímání do zaměstnání se setkávají s podobným problémem – často jsou podceňováni, nemohou si příliš vybírat a mít velké nároky. Buď neseženou žádnou práci, anebo často není dostatečně zajímavá či kvalifikovaná. Nový projekt obecně prospěšné společnosti 365 nazvaný „Nová práce!“, podpořený Evropským sociálním fondem, nyní dává šanci oběma skupinám a nabízí jim zajímavé pracovní uplatnění, které propojuje oba světy.

Prostřednictvím projektu se tělesně handicapovaní účastníci mají možnost naučit znakový jazyk a dále se vzdělávat na pozici tlumočníka znakového jazyka. Lépe pochopit svět neslyšících a zajistit pravidelný kontakt se znakovým jazykem frekventantům pomáhají neslyšící jazykoví poradci ze stejných lokalit. V projektu je kladen důraz na spolupráci budoucího tlumočníka znakového jazyka a jazykového poradce z téhož kraje i kvůli výuce regionálních specifik českého znakového jazyka.

Dvouletý projekt zahájila společnost 365 ve spolupráci s partnery (APPN, o. p. s., a CZEPA, o. s.) v dubnu loňského roku. Výběr účastníků z řad tělesně postižených a neslyšících započal loni v létě. Vybraní zájemci byli pozváni na osobní setkání a absolvovali bilanční diagnostiku, skládající se mimo jiné z testů pracovních předpokladů. Od ledna letošního roku probíhají vzdělávací semináře, kde se úspěšní uchazeči seznamují se znakovým jazykem, světem neslyšících a navazují spolupráci s neslyšícími kolegy – neslyšícími asistenty a poradci znakového jazyka. Již během prvního pobytu měli možnost sdílet své vlastní zkušenosti s bariérami, které je v životě potkávají. Každý se mohl podívat na svět i z úhlu těch ostatních. Ve volném čase se frekventanti věnují opakování prostřednictvím videí se znaky, které mají nahrané v tabletech. Ty si po skončení seminářů odvážejí domů k samostudiu.

Nezapomíná se ani na volnočasové aktivity, které pomáhají k navozování přirozených přátelských vztahů. Centrum Exodus v Třemošné poblíž Plzně, kde byli účastníci seminářů v lednu a březnu ubytováni, pro ně připravilo například výtvarné kurzy, výlet do plzeňské Techmánie a prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj. Neslyšícím výklad průvodkyně pivovaru přiblížila tlumočnice znakového jazyka a vozíčkářům byly v celém areálu k dispozici výtahy či výklopné plošiny. Bezbariérová prohlídková trasa zahrnovala nejen moderní stáčírnu, expozici surovin a současnou varnu legendárního ležáku Pilsner Urquell, ale také návštěvu historických pivovarských sklepů. Zlatým hřebem 1,5hodinové prohlídky byla ochutnávka nefiltrovaného a nepasterizovaného piva, čepovaného přímo z dubových sudů. A na co jsme si připili? Samozřejmě na Novou práci!

Pokud člověk něco chce, musí si za tím jít

Dvaatřicetiletá Jitka z Českých Budějovic, která se na vozíčku ocitla před 12 lety po úrazu, patří k těm, kteří si při hledání práce chtějí vybírat. Sehnat práci pro vozíčkáře je prý těžší, ale jde to. „Pokud člověk něco chce, musí si za tím jít a nepřestávat se snažit,“ říká tato aktivní a energická žena. Vystudovala aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Čtyři roky se věnovala enviromentálnímu vzdělávání na Ministerstvu životního prostředí v Praze. Odešla před necelými dvěma lety kvůli změnám na ministerstvu v souvislosti s novou politickou situací – a vyrazila do světa. Má zkušenosti s pracemi v projektech, vypomáhala v organizaci GRENZENLOS, pobývala ve Vídni v rámci Evropské dobrovolné služby. Je aktivní sportovkyní, od jara do podzimu jezdí na handbiku. Když terén není moc kopcovitý, ujede i 40 až 50 kilometrů denně. „Bývá to dobře zpřevodované,“ konstatuje Jitka, která už na vozíku vyzkoušela i lyžování – se speciální konstrukcí na dvě běžky.

Jitka se kromě sportu zajímá mimo jiné také o žurnalistiku, navštěvuje takto zaměřené kurzy. Ráda se věnuje i cizím jazykům, angličtině a němčině, a nyní ji velmi baví výuka znakového jazyka. Byl to jeden z důvodů, proč se přihlásila do projektu Nová práce! „Přišlo mi zajímavé naučit se zase nějaký jiný jazyk, slibovali i částečné pracovní uplatnění,“ vysvětluje Jitka a směje se, když se ptám, jestli ji znakovka baví. „Baví, ano, ale oproti jiným jazykům je problém v tom, že si to nemůžu napsat, a tak se to špatně opakuje… Nemůžete si to číst třeba v autobuse.“

Jitka a spolu s ní i ostatní čtyři účastnice projektu – Lenka, Hanka, Iveta a Andrea, však nejsou na výuku znakového jazyka samy, po celou dobu projektu jsou jim k ruce jejich neslyšící jazykoví poradci. Jednou z nich je také Kamila, která se do projektu přihlásila, protože sháněla práci. Semináře znakového jazyka jsou podle ní pro frekventanty především první motivací. „Jestli budou mít účastnice zájem, mohou po skončení projektu kontaktovat organizace neslyšících v regionech, a ty jim pomohou udržet si to, co se v seminářích naučily,“ přibližuje Kamila postup dalšího vzdělávání. Některé z účastnic se již nyní „doučují“ na hodinách v místě svého bydliště, například Lenka z Kladna, kterou na všech seminářích i volnočasových aktivitách doprovází její čtyřnohá kamarádka Sisi.  

Projekt „Nová práce!“ je financován z OP LZZ, registrační číslo projektu CZ.1.04/3.3.05/96.00216. Projekt probíhá za finanční spoluúčasti Evropské unie (EU) a Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Text: Lucie Křesťanová, 365, o. p. s.

—————

Zpět


Kontakt

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Dygrýnova 816/8
Praha 14 - Černý Most
198 00

Provozní doba:
po - pá: 8:30 - 16:30 hod.


+420 775 980 952