02.08.2012 10:47

12 století zapomenutý nápad

Vývoj konstrukce mechanického ortopedického vozíku sahá hluboko do minulosti. Už okolo roku 1300 př. n. l.máme doklady o existenci transportních židlí pro pasivní pohyb znevýhodněných osob. Avšak teprve antický svět dokázal realizovat spojení židle a velkého kola tak, aby výsledná konstrukce umožnila pohyb bez dopomoci. Zrodila se podoba mechanického vozíku  jakou známe dnes. Římští paraplegici si to ale v klidu rolovali po veřejných knihovnách a lázních jen do té doby, než dorazili germánští markomani (pozor, neplést s narkomany, to je jiná partička) a s nadáním sobě vlastním pomohli vyspělé antické civilizaci zpět do pravěku. Princip konstrukce mechanického ortopedického vozíku tak jednoduše zanikl. Jeho místo v paletě kompenzačních pomůcek nahradil trakař, později znovu vynalezená transportní židle a během třicetileté války dokonce aktivní vozík. Jeho konstruktérem byl německý ochrnutý hodinář Stefan Farfler a dnes bychom tento výtvor označili spíše za dřevěný handbike. Ovšem ani jeho řešení se designem nepodobalo už jednou vymyšlené židli se dvěma velkými bočními koly.

Slavné znovuobjevení "kolové židle" se konalo teprve v průběhu průmyslové revoluce. Z počátku se používala solidní loukoťová kola z formanských vozů. Občas se sice podařilo zplodit děsivou kombinaci nízké židle a vysokého kola, ale postupem času se ten správný poměr vychytal. Po dvanácti stoletích se tak myšlenka samostatného pohybu na vozíku se dvěma bočními koly znovu vynořila a zapomenutý nápad spatřil podruhé světlo světa.

 

Petr Šika

obrázky historických vozíků k článku Petra Šiky

—————

Zpět


Kontakt

Česká asociace paraplegiků - CZEPA, z.s.

Dygrýnova 816/8
Praha 14 - Černý Most
198 00

Provozní doba:
po - pá: 8:30 - 16:30 hod.


+420 775 980 952